Pyšely, Nespeky a řeka Sázava (3-5km)

Pyšely (www.pysely.cz)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je zmiňován Předbor z Pyšel jako její tehdejší majitel. Historie města však patrně sahá až do 11. století, na což ukazuje románský původ kostela Povýšení sv. Kříže a četné archeologické nálezy v lokalitě obce. Nejstarší částí města je oblast dnešní Husovy ulice západně od náměstí. Pyšely byly povýšeny na město 25. října 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweila (ten daroval znaku města část svého erbu – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku 1946. Od 30. ledna 2007 byl obci status města vrácen. Od 19. století jsou Pyšely vyhledávaným místem k rekreaci Pražanů, které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. Eliška Krásnohorská, Josef Lada, F. X. Šalda,Tomáš Garrigue Masaryk.

Mezi pyšelské památky patří především zámek, kostel Povýšení sv.Kříže, fara a Loretánská kaple, kterou objevíte při cestě z Dubin v dominantní poloze nad městem (419 m n.m.). Barokní Loretánská kaple z roku 1699 je zasvěcena Panně Marii. Dal ji postavit František Antonín Halleweil jako napodobeninu sv. Chýše v Loretu v Itálii. Od kaple je krásný výhled do okolní krajiny. Zámek pochází z roku 1587, kdy je jeho majitelem pravděpodobně Karel Mračský z Dubé. V pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi a následně Antonínu Voračskému z Paběnic. V roce 1820 byl zámek přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál. Zámek slouží od roku 1956 jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný. Kostel je stavba románského původu. Pochází pravděpodobně z 12. Století, jeho dnešní podoba je výsledkem přestaveb, které proběhly v letech 1781-1783 a 1861-1862. Poblíž kostela se nachází pozdně barokní fara, postavená přibližně v letech 1763-1765.

Nespeky a řeka Sázava (www.nespeky.com)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1380. Tenkrát je ves připomínána ještě pod názvem Dnespeky. Nespeky svého významu nabyly především tím, že skrz ně vedla důležitá komunikace z Prahy do Tábora a Lince a byl zde také jeden z prvních mostků přes Ládevský potok. V Nespekách byl na této cestě poskytován potřebný servis formanům (ubytování, opravy povozů, přípřež pro zdolání stoupání). Již v roce 1564 zřízena poštovní stanice. Mezi místní pamětihodnosti patří především kaplička Panny Marie z 19. století, Stará pošta (sídlo obecního úřadu), hostinec č.p. 1 (dříve sloužící formanům na cestě do Prahy), kamenný most (za vsí v trase původní císařské silnice (kol. 1720) na Prahu) a letní vily - z 30. let 20.století od architekta Jaroslava Fragnera, včetně vilky tanečnice  Milči Mayerové.

Sázava je řeka v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji v České republice. Vodáci a trampové ji často nazývají Zlatá řeka. Neoficiální název nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, kterou způsobuje odnášení jílovité půdy a která je zvláště dobře vidět na soutoku s Vltavou. Plocha povodí je 4350 km². Celková délka je 225 km, z toho je 208,3 km sjízdných na sportovní lodi. Sázava je vodáky vyhledávanou řekou, atraktivní jsou zejména Stvořidla a peřeje na dolním toku v úseku Týnec-Pikovice. Stvořidla jsou sjízdná pouze za alespoň mírně nadprůměrného vodního stavu, dolní peřeje téměř vždy mimo období letního sucha. Na dolním toku je také vybudována vodácká infrastruktura, působí zde řada půjčoven vodáckého vybavení. Jedná se o jediné běžně sjízdné delší peřeje blízko Prahy, díky tomu se již od pozdního jara o víkendech vyskytuje na dolním toku Sázavy velké množství vodáků.